Ochrana a podpora genofondu dravých ptáků a sov v lesích města Olomouce a okolí

Úvod

Ochrana a podpora hnízdních populací ptáků a jejich biotopů jsou jedním ze základních předpokladů pro zachování druhové rozmanitosti, stability a vyrovnanosti ptačích společenstev. Zvláštní postavení ve strategii ochrany ptačích druhů představují druhy, které jsou více zranitelné nebo citlivé na různé druhy negativních faktorů nebo druhy, které v ČR dosahují hranici geografického areálu rozšíření. Vzhledem k řídkému či vzácnému výskytu jsou pak všechny tyto kategorie ptáků zařazeny legislativou ČR mezi zvláště chráněné druhy živočichů a je jim věnována zvýšená pozornost a ochrana.

Monitoringu a ochraně dravých ptáků a sov všeobecně pak začala být věnována zvýšená pozornost teprve až v posledních desetiletích, přičemž značná část těchto druhů je v současnosti zařazena mezi druhy zvláště chráněné. Dalším, neméně významným cílem strategie druhové ochrany ptačích společenstev je podpora pravidelně se vyskytujících druhů, které jsou limitovány specifickými hnízdními požadavky.

Od roku 2001 probíhá v lesích Statutárního města Olomouce (SMO) projekt zaměřený na ochranu a podporu genofondu dravých ptáků a sov, jehož součástí je monitoring a ochrana puštíka obecného ( Strix aluco ) v letech 2001-2007, kalouse ušatého ( Asio otus ) a poštolky obecné ( Falco tinnunculus ) v letech 2003-2007. Pro uvedené druhy byla instalována síť hnízdních budek a následně prováděna jejich každoroční kontrola a údržba. Součástí projektu je také monitoring a ochrana stromových hnízd dravců (2001-2006) – káně lesní ( Buteo buteo ), jestřába lesního ( Accipiter gentilis ), krahujce obecného ( Accipiter nisus ), včelojeda lesního ( Pernis apivorus ) a vybraných dalších druhů ptáků – čápa černého ( Ciconia nigra ) a krkavce velkého ( Corvus corax ). Většina zmíněných druhů je zařazena legislativou ČR mezi zvláště chráněné druhy živočichů a některé druhy jsou chráněny legislativou EU (příloha I směrnice o ptácích). V roce 2004 byl realizován monitoring pěvců (Passeriformes) v lužním lese ve dvou úsecích: Horka nad Moravou – Střeň a Střeň – Litovel.

Materiál a metoda

V letech 2001-2007 byla věnována pozornost, hnízdní podpora a ochrana těmto druhům ptáků ptáků:

Dravci ( Falconiformes ) všeobecně, 2001-2006:
V průběhu března byl prováděn monitoring stromových hnízd dravců v lesích města Olomouce. Nalezená hnízda jsou zaznamenána do porostních map za účelem jejich dalších kontrol. Celková rozloha sledované oblasti činila 2.123 ha (rozloha LS Březová).

Cílem monitoringu je nalezená hnízda dravců v hnízdním období zkontrolovat a po zpracování výsledků vyhodnotit kvalitativní a kvantitativní zastoupení hnízdících druhů v lesích SMO. V případě druhů zvláště chráněných je zajišťován zvýšený ochranný režim na hnízdišti.

Čáp černý ( Ciconia nigra ), 2001-2006:
Silně ohrožený druh hnízdící nepravidelně v lesích SMO v počtu 1-2 párů. Vzhledem k tomu, že nároky čápa černého na hnízdní biotop jsou obdobné jako u dravců, byla během inventarizace hnízd věnována zvýšená pozornost také tomuto druhu. Čáp černý je zařazen vyhláškou MŽP č. 395/1992 Sb., mezi silně ohrožené druhy živočichů.

Krkavec velký ( Corvus corax ), 2001-2006:
Obdobně jako čáp černý si krkavec velký staví hnízda na stromech a proto i tomuto druhu byla při monitoringu věnována pozornost. Krkavec velký je zařazen vyhláškou MŽP č. 395/1992 Sb., mezi ohrožené druhy. Ve sledované oblasti se začal rozšiřovat ve druhé polovině 80. let a počátkem 90 let 20. století.

Puštík obecný ( Strix aluco ), 2001-2007:
Puštík obecný je pravidelně hnízdícím druhem sovy v lesích SMO. Je však limitován nabídkou vhodných (starých) doupných stromů a hnízdních dutin (vytesaných především datlem černým).

Z tohoto důvodu byla v lesích SMO provedena v letech 1998-2002 instalace 41 hnízdních budek pro puštíka obecného. Všechny instalované budky jsou svým konstrukčním provedením důsledně zabezpečeny proti predaci kunou sp. ( Martes sp. ). Instalované budky jsou každoročně kontrolovány, sledována je hnízdní biologie puštíka obecného, mláďata v budkách kroužkována a současně odchytáváni a kroužkováni také hnízdící (nehnízdící) ptáci v budkách. Prováděna je základní údržba a opravy budek – čištění, doplnění hnízdní výstelky, u poškozených budek jejich oprava, zničené budky (těžbou, vandaly, pádem stromu) jsou nahrazovány novými. Celková rozloha sledované oblasti činila 2.123 ha (rozloha LS Březová).

Podpora puštíka obecného jako vrcholového predátora má v rámci biologické ochrany lesních a zemědělských kultur (v okolí lesních porostů) své nezastupitelné místo, neboť puštík obecný je v letech gradace drobných savců (hraboše polního, myšice lesní a křovinné, norníka rudého) jejich významným predátorem. Při realizaci metody biologické ochrany lesa jsou ztráty na lesních sazenicích způsobované drobnými savci minimalizovány a současně se snižuje nutnost aplikace rodenticidů na lesních i zemědělských kulturách.

Kalous ušatý ( Asio otus ) & poštolka obecná ( Falco tinnunculus ), 2003-2007:
Každoročně je prováděna kontrola obsazenosti, údržba a čištění 32 instalovaných budek pro kalouse ušatého ( Asio otus ) a poštolku obecnou ( Falco tinnunculus ) na lokalitách Černovír, Týneček, a Holice. Zaznamenány jsou nidobiologické údaje, mláďata na hnízdech kroužkována, zjišťovány vybrané biometrické údaje mláďat a jejich napadení exogenními parazity. V případě potřeby je v budkách doplňována hnízdní výstelka a budky jsou čištěny. U poškozených budek je prováděna jejich oprava, zničené budky jsou nahrazeny novými.

Monitoring avifauny v lesích Statutárního města Olomouce, 2004:
V roce 2004 byl v rámci projektu prováděn monitoring ptáků v lesích SMO v oblasti lužních lesů údolní nivy řeky Moravy v úseku mezi Litovlí a Horkou nad Moravou. Pro účely ornitologického průzkumu byla oblast rozdělena na dva celky. Jeden byl tvořen úsekem lužního lesa od Litovle po Střeň a druhý od Střeně po Horku nad Moravou. Metodika sledování ptáků byla v obou částech totožná z důvodu vzájemného srovnání jednotlivých úseků. Ze získaných terénních údajů byly u hnízdících druhů stanoveny hodnoty dominance pro oba úseky. Během průzkumu byly zaznamenávány také druhy ptáků vázaných na řeku Moravu, ve výsledcích jsou pak zahrnuty také dříve publikované práce ze sledované oblasti.

Pro kvantitativní zhodnocení výsledků bylo třeba zvolit metodiku, která by odhadovala relativní zastoupení jednotlivých druhů ve společenstvu, neboť stanovení absolutní početnosti na tak velkém území by bylo velmi komplikované. Proto byly v obou úsecích zvoleny trasy vedoucí tak, aby pokud možno reprezentativně pokrývaly zastoupení jednotlivých biotopů. Na každé z obou tras bylo sčítáno na 20 bodech po dobu 5 minut. Ptáci byli v terénu vyhledáváni a determinováni jak vizuálně, tak akusticky. Získaná data byla přímo na místě zaznamenávána do pracovního sešitu. Pro účely kvantitativního zhodnocení ornitocenózy byl přijat zjednodušený předpoklad, že každý zpívající samec obhajuje hnízdní teritorium. Podle popsané metodiky byly jednotlivé úseky navštíveny v období od 7. dubna do 15. června. V tomto období lze očekávat hnízdění většiny našich druhů ptáků a současně probíhá intenzivní hlasová aktivita pěvců Passeriformes , což umožňuje velmi efektivní zjišťování jejich přítomnosti v terénu a zároveň výrazně usnadňuje objektivní zhodnocení jejich početnosti. Kontroly probíhaly vždy v časných ranních hodinách, kdy je hlasová a pohybová aktivita ptáků nejvyšší. Pro úplnost kvalitativního zastoupení ptáků byla část návštěv v oblasti provedena také v podzimním období.

U vybraných druhů bylo stanoveno jejich relativní zastoupení ve společenstvu. Kritérium pro výběr těchto druhů byla frekvence výskytu vyšší než 0.75 alespoň na jednom z obou úseků. Druh tedy musel být zastižen při více než 75% návštěv, což dává reálný předpoklad hnízdního výskytu.

Dále bylo provedeno několik kontrol, během kterých byli ptáci vyhledáváni i v místech mimo pravidelné sčítací trasy. Cílem těchto kontrol byla registrace druhů, které by mohly jinak uniknout pozornosti. Tyto druhy nebyly do kvantitativního hodnocení zařazeny.

Kromě hnízdících ptáků byla na sledovaném území zastižena řada druhů, u kterých hnízdění nebylo prokázáno a jejichž výskyt má charakter buď náhodného záletu nebo mimohnízdní potulky. Výskyt druhů hnízdících výhradně v bezprostředním okolí lidských sídlišť (např. jiřička obecná) rovněž nebyl do kvantitativního hodnocení ornitocenózy zařazen.

Rozloha lesů SMO (D. Čížková in litt.):

Výsledky